Stane se Praha metropolí 21. století nebo zůstane skanzenem věků minulých
Jako pražští zastupitelé a členové výborů a odborných komisi města a městských částí nehodláme dále bez reakce sledovat dlouholeté přešlapování kolem budoucí podoby našeho hlavního města.
Praha je dlouhodobě v bytové krizi, která má řadu příčin. Vysoké ceny bytů, pro většinu zejména mladší populace velmi obtížně dosažitelné, jsou důsledkem stále nízké nabídky bydlení za rozumnou cenu. Ta je zase podmíněna neexistenci kvalitního územního plánu hlavního města. Kvalitním rozumíme jednoduchý, přehledný, nevytvářející ničím neodůvodněné nevyužité a nevyužitelné plochy ve velkoměstě, kde mí každý metr čtvereční cenu zlata.
Metropolitní plán: ano i ne
Je velkou otázkou, zda už neúměrně dlouho zpracovávaný územní plán má šanci stát se takovým dokumentem. Jeho původní východiska jdou budoucnosti Prahy jako velkoměsta 21. století naproti. Také základní myšlenka metropolitního plánu, pokud jde o bytové projekty a výstavbu pro administrativu, tedy zahušťování výstavby tak, aby vzniklo město krátkých vzdáleností, méně náročné na nekonečné rozšiřování dopravní infrastruktury, je správná. K pozitivum patří určitě to, že zahrnuje městský okruh, který by měl výrazně ulevit tranzitní dopravě. Bohužel má i své nedostatky, která jeho pozitiva výrazně limitují, ne-li přímo znevažují.
K tomu přistupuje naprosto šílená legislativní úprava přijímaní územního plánu města. Ta je tak nesmírně komplikovaná, že nejpravděpodobnějším výsledkem bude, že metropolitní plán nebude schválený a platný nikdy. Na tragické situaci se podepisuje i smrtící dvojkolejnost veřejné správy, která staví především velká města do bezprávné pozice vůči všemocnému státnímu úředníkovi, který má úplně jiné zájmy než pracovat na smysluplném a odvážném rozvoji velkoměsta, jako je Praha. Je to situace naprosto unikátní, kterou nenajdeme v žádné vyspělé zemi.
Opatrnická samospráva a destruktivní aktivisté
Ovšem i samospráva, tedy vedení města a jednotlivých městských částí, vesměs rezignovala na snahu rozvíjet město do moderní podoby. Namísto podpory odvážných projektů se z pohodlnosti vyžívá v detailní a striktní regulaci, jejímž výsledkem je zakonzervování stávajícího stavu a nemožnost, aby se město dále rozvíjelo a bohatlo. Skupinové a úzce lokální zájmy si část politiků plete s veřejným zájmem, který není v hlavním městě dostatečně definován. Výsledkem je, že nefungují základní principy uspořádání města a jakákoli výstavba je nesmírně náročná na čas i na finance. To se odráží na množství, kvalitě a architektonické úrovni nových staveb.
Kvalita života Pražanů se prakticky nezlepšuje. Pro běžného člověka se život v Praze stává tak nákladným, že mnoho lidí uvažuje o tom, že město opustí. Tento stav mají na svědomí jak vládnoucí politici, tak zejména destruktivní politika různých aktivistických skupin. Ti jsou zodpovědní za to, že život v hlavním městě je stále více deformovanější a složitější. Chaos kolem dalšího rozvoje města odehrávající se v prostředí stále se zvyšující přeregulovanosti zejména v oblasti výstavby, absurdní požadavky nekontrolovatelných památkářů, až náboženská víra v nedotknutelnost zeleně včetně městských džunglí, odpor vůči výškovým stavbám či řádění samozvaných agresivních aktivistů jsou definičními charakteristikami současné Prahy.
Veřejným zájmem jsou podmínky pro kvalitní bydlení
Jedině rozsáhlá výstavba velkých i menších rezidenčních projektů s tisícovkami bytů může vést ke snížení jejich ceny a zlepšení dostupnosti bydlení. Jedině zahušťování města a výstavba dalších podzemních komunikací může zmírnit nároky na dopravu ve vnitřní Praze. Jedině zkrácení a zlevnění stavebního řízení se může projevit na kvalitě nové výstavby a zvýšení její architektonické úrovně. Veřejným zájmem v hlavním městě nemůže být přešlapování na místě, blokování potenciálu města nekonečnými detailními regulacemi každé stavby, skupinové a lokální zájmy typu NIMBY (not in my backyard). Veřejným zájmem je, aby Praha nabízela kvalitní, finančně dostupné bydlení, moderní infrastrukturu včetně či především pokud jde o dopravní síť, a skvělé podmínky pro práci, podnikání i odpočinek. Tento zájem chceme všemi našim silami prosazovat.
Je však nezbytné, aby celý sytém byl založen na win – win principu. Na nové výstavbě musejí získat všichni. Tedy developer, pro kterého je podnikatelskou příležitostí, který však také nese nemalá rizika s výstavbou spojená. Dále zájemci o koupi bytu, kteří by měli mít šanci získat vyhovují bydlení za dostupnou cenu. A nikoli v poslední řadě stávající obyvatelé v okolí nového projektu, kterým je třeba vynahradit, jak jisté nepohodli v době výstavby, tak například zmenšení volného prostoru v místě, zhoršení výhledu apod. Zajímavá nabídka je úkolem developera, samospráva může přispět svými podněty a jistou moderací nastalé situace. Pozitivní případy už jsou známé.
Již více než 20 let uplynulo od zahájení poslední velké dopravní stavby, tedy tunelu Blanka. Žádná následující Rada hlavního města nenašla odvahu vážně připravit další projekt tohoto typu, který Pražané nesmírně potřebují. Jsme přesvědčení, že jedině další přesun dopravy pod zem zajistí průjezdnost města. Jedná se o nezbytnou infrastrukturní investici a je jedině velká škoda, že se propásly už dvě dekády směrem k její přípravě a realizaci. Levicovými progresivisty neurvale prosazované tzv. zklidnění dopravy rozhodně řešením není. Praha potřebuje vysoký stupeň mobility, který může zajistit jen zlepšování podmínek pro všechny druhy dopravy, včetně té automobilové.
Podepsáni:
JUDr. Václav Musílek, zastupitel MČ Praha 8
MUDr. Martin Lukáč, zastupitel MČ Praha 6
RNDr. Jiří Vyhnalík, zastupitel MČ Praha 14