Aktivní organizace: Praha 13

Zelená totalita změní nejen trh s elektřinou

To vše se v budoucnu promítne do zvýšení cen elektrické energie, domácnosti si sáhnou hlouběji do kapsy a firmám se prodraží vstupní náklady na výrobu a provoz, což se ve výsledku promítne do vyšších cen koncového zboží.

Ve světle boje proti pandemii covidu nám trochu zapadly plány na zelený a klimaticky neutrální nový svět. Ačkoli mi to trochu připomíná utopistickou novelu „Brave New World“ od Huxleyho, tak je to realita, která nám do života bude vstupovat čím dál více a ne vždy jako pozitivní prvek.

Kdo bude platit bezuhlíkový „lepší“ svět

Ve jménu boje proti globálnímu oteplování se hovoří hlavně o uhlíkové neutralitě a plánech na bezuhlíkovou Evropu, potažmo celý svět, kdy by 90% energie mělo pocházet z obnovitelných zdrojů a zbytek doplní jaderné elektrárny. V podstatě už se nevede diskuse, zda se změnami klimatu vůbec bojovat, teď už se to přesunulo do podoby, jak rychle se tyto údajně nezbytné kroky musí provést. Odhlédnu-li od letošního jara, kdy to spíš vypadá na evropské globální ochlazování, tak názor, že jde možná o přirozené etapy ve vývoji podnebí už je mimo hru. Hlavně proto, že do problému se vložil trh a tzv. zelený rating, který se postupně stane dalším způsobem boje o zákazníka. Jenže se to promítne do života a do peněženek nás všech, nejen těch, co aktivně vyhledávají, zda je nějaký výrobek klimaticky neutrální.

Změny u nás budou znamenat dražší elektřinu

Energetický gigant ČEZ patří dlouhodobě k jednomu z největších znečišťovatelů ovzduší v EU a již odhlásil plán dekarbonizace v souladu s plánem na bezuhlíkovou Evropu do roku 2050. K bohulibému cíli ho netlačí jen zelené ideály, ale především stále rostoucí cena emisních povolenek, která se začátkem tohoto roku dostala na rekordní úroveň. Emisní povolenka není v podstatě nic jiného než nástroj, jež Evropská unie používá k tlaku na znečišťovatele, dá se s nimi různě obchodovat a průmyslové či energetické podniky si tak „kupují“ možnost vypouštět emise CO2 více než je emisní kvóta. Problém nastává v momentě, kdy se zamyslíme, kdo to vlastně v konečném důsledku zaplatí. Samozřejmě hádáte správně, pokud byl váš tip, že to bude opět koncový spotřebitel. K tlaku na snížení využití uhlí energetickým giganty se přidávají také pojišťovny a banky, které se ohání společenskou odpovědností, ale ani ti nemyslí na to, kdo to všechno zafinancuje. ČEZ se tudíž pod tlakem zavázal k vyššímu využití energie z obnovitelných zdrojů, do jejichž stavby plánuje v příštích letech investovat. To vše se v budoucnu promítne do zvýšení cen elektrické energie, domácnosti si sáhnou hlouběji do kapsy a firmám se prodraží vstupní náklady na výrobu a provoz, což se ve výsledku promítne do vyšších cen koncového zboží.

Německo se chce zbavit jádra, připlatí si proto i Češi

U západních sousedů existuje dlouhodobý plán na úplné uzavření jaderných elektráren, které mám být dokončeno již příští rok, ačkoli je jádro poměrně čistým zdrojem energie, tak se v Německu vybudil doslova až fanatický odpor vůči atomové energii. I když je část veřejnosti proti, většina si jen představí štěpení jádra atomu a obchází je mediálně vybuzená hrůza. Kdybychom nežili v propojené ekonomice, mohlo by nám být celkem jedno, co budou v Německu dělat, až svoje jaderné elektrárny zavřou a dojde k obrovskému výpadku ve výrobě elektřiny. Jenže vzhledem k našemu členství v EU a propojenému evropskému trhu s elektřinou se nás to dotkne opět hodně. Německo se stane čistým dovozcem elektřiny a hádejte, kdo jim ji bude dodávat. Ano, my jako sousedi s přebytkem elektřiny z těch ošklivých jaderných elektráren a také z těch ještě ošklivějších uhelných elektráren. Bude to pro nás mít jeden háček, Němci budou elektřinu potřebovat a cena na evropských trzích půjde nahoru. Původní odhad na počátku loňského roku byl 60 EUR za 1 MWh, ale už v polovině tohoto roku je elektřina na úrovni 72 za 1 MWh, kam se cena vyšplhá po uzavření jaderných elektráren v Německu, si netroufám odhadovat, jisté je akorát, že to bude směrem vzhůru a předpokládané desetiprocentní zdražení elektřiny u nás bylo ještě mírným odhadem.

Závěrem dodávám, že nejsem žádný odpůrce zlepšování kvality životního prostředí, jen si nemyslím, že přitom musíme hodit přes palubu koncového spotřebitele s tím, ať se v moři zvedajících cen elektřiny a tudíž i vyšších cen spotřebního zboží plácá, jak nejlépe dovede. Zároveň nepodporuji hysterický odklon od jádra, protože můžeme nakonec dopadnout jako ve Švédsku, kde obyvatelé na doporučení neměli luxovat, ani si nabíjet mobily, jaký nedostatek elektřiny tam v únoru panoval. Pokud zvítězí zelená totalita, pak se připravme nejen na zvedání cen elektřiny, ale také oprašme dynamo, abychom si vůbec mohli vysát koberec nebo časem třeba i zatopit.

Zdroj: https://miroslavkrizek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=772515

Kalendář